Ohlédnutí:

Kromě několika různých seminářů, přednášek a připomínkových řízení jsme navázaly bohatou e-mailovou výměnu zkušeností, návrhů a podnětů s bratislavským klubem VENUŠE, jejímž cílem byla pracovní návštěva ŽAPek v bratislavské VENUŠI (podrobnosti dále).

Jako každý rok jsme pilně „sloužily“ na Pragomedice ve stánku ALIANCE a na Handicapu ve společněm stánku  ing. Kopsy a Ligy proti otokům. Ty, které se zúčastnily, posbíraly další zkušenosti a jistě je předají dál.

Rekondice na Pleši byla tentokrát obsazena menším počtem žen než je obvyklé. Důvod: mnohé z přihlášených sklátila chřipka. Ale i tak a snad právě proto, že skupina byla menší, se týdenní rekondiční pobyt mimořádně vydařil. Cvičení v bazénu a v tělocvičně za vedení personálu nemocnice dalo konečně odpočinout naší fyzioterapeutičce Věře, která se pak plně mohla věnovat volným odpoledním hodinám, kde nechyběly výšlapy, výlety, hry a soutěže. Nové členky ŽAP, které byly na takovém pobytu poprvé, program i vzájemné vztahy velice kvitovaly.

Květinový den – letos už IX. – byl,  zdá se, úspěšný. Nejenom v počtu prodaných kytiček a vybraných peněz, ale také proto, že některé členky se této akce zúčastnily poprvé a byly samy se sebou spokojené. Měly radost z toho, co dokázaly (předem si moc nevěřily) a měly radost z hezky prožitého dne. 28 členek ŽAP a několik dvojic ze škol prodaly celkem 11.500 ks žlutých kvítků a v pokladničkách se objevilo celkem 274.000 Kč.

  D Ě K U J E M E.

Těchto pár řádek jeurčeno Vám,  které jste z jakéhokoliv důvodu ten den zaváhaly.   28.květen 2005 už nikdy nedohoníte!!!Pravda, na poslední květnové dny bylo počasí až moc letní, ale to nádherné slunce dodávalo všem optimistickou náladu , vyvolávalo úsměv na tvářích všech, kteří přijeli, či přišli podpořit ŽAPky v projektu „DOKÁŽEŠ TO TAKY!“

Kromě 14ti ŽAPek, které od 8 hodin ráno až do 13 hodin pobíhaly na „STARTU“, se do startovních listin zapsalo 315 cyklistů, kteří na podporu projektu DOKÁŽEŠ TO TAKY věnovali našemu Klubu celkem 15.056 km. Ve 13 hodin jsme zahájily druhou část projektu – setkání v Srbsku s klubem ZVONEK z Králova Dvora.

Setkání asi se stejným počtem členek ZVONKU bylo upřímné a odpoledne probíhalo podle programu, který připravily kamarádky z Králova Dvora. Mezi písničky s živou hudbou se vešel i veselý pětiboj tří družstev. Ty, které nesoutěžily, hlasitě své zástupkyně povzbuzovaly. Zakončení odpoledního setkání bylo tradiční – u ohně, kde se opékaly buřtíky. Nabity velkými dojmy jsme se do svých domovů navracely v pozdních večerních hodinách – spokojené a šťastné.

Jenom několik dní po velké akci „Kolem s kolem“ jsme odjeli na 7 denní seminář pro onkologické pacientky a jejich rodinné příslušníky do Sloupu v Čechách. Program byl – samozřejmě – nabitý, ale i tak se v odpoledních hodinách vydávala velká parta na odpolední „výšlapy“ do blízkého i vzdálenějšího okolí, našel se i den, kdy jsme autobusem vyjeli na celý den za poznáváním naší krásné vlasti.

Nenechali jsme si ujít ani sportovní klání a soutěž o ceny. Ti, co se nezapojili, alespoň hlasitě fandili družstvu, ve kterém měli svého rodinného příslušníka, nebo kamarádku.

Nevadily nám ani občasné přepršky.

V programu jsme slyšeli PhDr. Chovancovou, kterou posluchači zahrnuli množstvím dotazů. Na závěr besedy pro nás PhDr. Chovancová připravila krátkou relaxaci.

Měly jsme možnost (my členky ŽAP) prohlédnout si a posoudit zcela novou kolekci nového výrobce protetického prádla.

Další zajímavou presentací byly výrobky Biomediky Praha, kterou nám přiblížila ing. Říhová. O výrobky byl velký zájem.

O doplňky zdravé výživy bohužel není už tak velký zájem a to jednoznačně z finančních důvodů. Musíme si přiznat, že z jednoho důchodu se sice dá vyžít, ale na kupování těchto podpůrných přípravků – i když pro zdraví důležitých – už nezbývá.

Dlouho očekávaný připravovaný výjezd do Bratislavy za kamarádkami z VENUŠE se konečně uskutečnil. Ráno 15. června jsme nastoupily do rychlíku a před polednem si nás všechny odvedla z bratislavského nádraží vedoucí VENUŠE, Marta. Doprovodila nás do „Grafického učiliště“, kde jsme se ubytovaly. Po obědě jsme s Martou a Marienkou vyrazily na procházku Bratislavou. Marienka je bývalá průvodkyně, a tak jsme vstřebávaly historii Bratislavy i mnohých památek. Od  17,oo hod.  jsme byly pozvány na členskou schůzku – obdobně jako před rokem, když byly slovenské kamarádky v Praze a navštívily naší členskou schůzku. Byly jsme překvapené počtem VENUŠÍ. Odhadem jich v pěkném sále sedělo cca 120. (S tím jsme nepočítaly. Přivezly jsme sebou 70 stejných dárečků – malířské stojany s obrázkem Prahy). Přivítání bylo velmi srdečné – s kulturní vložkou. Po vzájemném předání osobních dárečků jsme přijaly pozvání na pohoštění, které pro nás členky klubu VENUŠE připravily.

Po přátelském rozloučení jsme s Martou odjely do „viechy“, kde jsme při kávičce a vínku prožily krásný večer. Velice mile nás překvapila Věra Polcarová, která v ten den slavila své PADESÁTINY.

Na druhý den pro nás VENUŠE připravily velice dobře organizovanou cestu za významnými památkami a objekty Bratislavy. Viděly a navštívily jsme Bratislavský hrad, Staré město a palubu lodi GRACIA, kde jsme si daly dobrou kávu, džus, či čaj a posilněny a plné dojmů jsme společně   -    vesele

 pokračovaly pod jasnou oblohou do obchodního domu ULUV (jakoby naše bývalá ÚVA). Tady jsme dlouhou dobu pozorovaly tkalce, tkadleny, vyšívačky, šičky apod., kteří v nádherných krojích předváděli svá řemesla. V přízemí tohoto domu byl oběd. Tolik druhů halušek jsme ještě nikdy neviděly. Moc nám chutnalo.

Závěrečný večer byl vyvrcholením. Navštívily jsme divadlo P.O. Hviezdoslava. Vyjímečné obsazení divadelní hry „ČERTICE“ od Goldoniho v nás zanechalo nezapomenutelný zážitek. A protože do odjezdu vlaku zbývaly ještě 2 hodiny, byly jsme pozvány do „Mekáče“ na další malé, milé občerstvení. Slovenské kamarádky nás pak doprovodily k vlaku, s pečlivostí nás usadily a domů odcházely až když se vlak rozjel. Zpáteční cesta z Bratislavy do Prahy byla sice krutá, ale stále živé zážitky a vzpomínky právě uplynulých dvou dnů převážily všechny cestovní útrapy.

Už dnes se těšíme na další setkání. Srdečnost a upřímnost, která vycházela z obou skupin, je nezapomenutelná a volající o zopakování.  

                                                                                                          Věra Urbanová

                                                                         Dana Pařízková