O čem se psalo

Biologie zhoubné nádorové buňky
Prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.

     Nádorová onemocnění se podle jejich klinického průběhu dělí na nezhoubná (benigní) a zhoubná (maligní).
     Čím se liší maligní buňka od normální? Především svou schopností rozmnožovat se, růst a žít bez ohledu na svého hostitele. Růst nádoru je podmíněn jednak tím, že nádorové buňky se nekontrolovatelně množí a také tím, že žijí déle než normální buňky. 
     U normální buňky dochází k útlumu dalšího dělení úzkým kontaktem s okolními buňkami. Zhoubné buňky nejsou při množení závislé na tomto kontaktu. Navíc agresivně pronikají, tedy vrůstají do okolních buněk a tkání. Jejich další vlastností je odloučit se od "mateřského" nádoru a cestovat v těle krevními či lymfatickými cévami, často i do velmi vzdálených míst, kde se pak "uhnízdí"  a dávají vznik dalším nádorovým ložiskům (metastázám). Není výjímkou, že metastázy jsou větší než nádory původní a často teprve ony vedou - většinou bohužel pozdě - ke zjištění nádorového procesu v těle.
     Impulsem k metastazování může být i zhmoždění oblasti těla, ve které se nachází primární nádor. Po takovém zhmoždění byly zhoubné buňky pozorovány v krevním oběhu již po několika minutách.
     Dělení zhoubné buňky může být často abnormální, překotné a rychlé, z jedné buňky může vznikat i více buněk, ne jen dvě.
     Soustředěné vědecké bádání odhalilo další vlastnosti zhoubných buněk, jejichž intenzivní studium může přispět nejen k novým pohledům na vznik nádorové buňky, ale i přispět k lepší diagnostice zhoubných onemocnění. Závažné a důležité je i zjištění, že zhoubné buňky mohou vytvářet antigeny - tedy látky vyvolávající tvorbu ochraných protilátek, a naopak postrádat antigeny vytvářené normálními buňkami, ze kterých vznikly. Obvykle jsou však antigeny uzavřeny uvnitř zhoubné buňky a tudíž jsou nedostupné buňkám, které jsou na antigen reagovat. Nositel je pak proti takovým buňkám zcela bezbranný, neboť jeho organismus není schopen  vytvářet protilátky.
     Dá se tedy říci, že každý typ zhoubných buněk, které mají odlišnou stavbu, funkce i antigenní vlastnosti, představuje velmi komplikovanou buněčnou individualitu s celou řadou rozmanitých abnormalit.
     Studium biologie nádorových buněk a stále nové vědecké poznatky však dávají naději na zkvalitnění diagnostiky pro účinější léčbu zhoubných nádorových onemocnění.