O čem se psalo

Prevence kožních nádorů
MUDr. Jan Bauer, CSc.

     Kůže tvoří povrch našeho těla a slouží jako přirozená ochrana proti nepřirozenému působení zevního prostředí. Ze všech orgánů je nejvíce zatěžována různými vlivy, které mohou vést ke vzniku nádorů. K těm patří chemické látky, ultrafialové a ionizující záření, ale také viry a plísně a v neposlední řadš i opakující se mechanické poškozování kůže.
     Na druhé straně je kůže nejlépe přístupným orgánem pro každodenní kontrolu, kterou můžeme provádět i sami.

     Kožní nádory představují nejpočetnější skupinu nádorů v populaci. Převážná část z nich se objevuje v druhé polovině života, tedy ve věku nad 40 let. To však nevylučuje možnost vzniku některých nádorů i v mladším věku, případně v dětství.
     Víme, že čím dříve je nádor zjištěn a odstraněn, tím větší je pravděpodobnosttrvalého uzdravení. Pro kožní nádory to platí dvojnásob. Budeme-li dostatečně pozorní, neměly by nám na kůži uniknout žádné změny, které mohou vést ke vzniku nádoru nebo již počínajícím nádorem jsou. S přibývajícím věkem bychom měli své kůži věnovat stále větší pozornost.

     Pestrý obraz kožních nádorů je dán možností jejich vzniku z různých druhů buněk. Nejčastějšími jsou nádory z buněk pokožky. Po nich následují nádory z buněk tvořících kožní barvivo, z buněk tzv. kožních přívěsků (potních a mazových žláz, vlasových váčků), krevních a mízních cév, vaziva, hladkého svalu, tukové tkáně a z buněk nervových.

Příznaky upozorňující na vznik nádoru

1.      U nádorů z buněk pokožky se na zdravé kůži objeví drobné plošné ložisko, které se trvale zvětšuje do ploch a výšky. Po určité době se objevuje mokvání, krvácení, případně vzniká vřed. Tyto nádory mají obvykle barvu okolní kůže, na povrchu se mohou tvořit šupiny nebo stroupky.
2.      Nádory z buněk tvořících pigment se projeví hnědé zbarvení ložiskem, které je z počátku plošné s hladkými okraji. Vybarvení ložiska je rovnoměrné. V dalším období dochází jak k plošnému zvětšování, tak k vyvyšování nad úroveň okolní kůže a může se objevit svědění. Okraje ložiska jsou stále více nepravidelné. Mění se rozložení barviva, ložisko je "strakaté". Při plošném zvětšování se na povrchu mohou tvořit drobné, olupující se šupinky. Při pokračujícím růstu do výšky se objeví mokvání a krvácení.
3.      Nádory z buněk krevních cév tvoří nejčastěji červenofialové až modravé uzlíky, na pohmat měkké. Jejich obsah lze často stiskem vyprázdnit.
4.      Ostatní kožní nádory mají nejčastěji vzhled podkožních uzlíků, na pohmat tuhých. Pokožka nad nimi má normální vzhled. Obvykle mají barvu okolní kůže, v některých případech mohou být hnědě až černě zbarveny. Zcela výjimečně dochází k mokvání.
5.      Rostoucí nádorová ložiska bývají obvykle nebolestivá a bez známek zánětu!

Rizikové faktory

     Mezi rizikové faktory pro vznik kožních nádorů patří dlouhodobé vystavování kůže vlivům zevního prostředí a to zejména:

• nárazové prudké oslunění (nejčastěji při letní dovolené),
• opakovaný či dlouhodobý styk s chemickými dráždivými nebo karcinogenními látkami(asfalt, minerální oleje, pesticidy, saponáty apod.),
• práce s ionizujícím nebo ultrafialovým zářením,
• dlouhodobě se nehojící píštěle a kožní vředy, jizvy po popáleninách či opakovaných poraněních.

     Riziko lze snížit ochranou kůže před silným osluněním a bolestivým spálením používáním krémů s ochrannými faktory. Čím světlejší je naše kůže, tím vyšší by mělo být ochranného faktoru.
     Jedinci s početnějšími "mateřskými" znaménky by měli slunění výrazně omezit a trvale používat krémy s ochrannými faktory.
     Při práci s dráždivými a karcinogenními látkami chránit kůži používáním vhodných ochranných pomůcek.
     Pravidelně ošetřovat kůži, udržovat její vláčnost a pružnost používáním vhodných ochranných a regeneračních krémů.
     Masti či krémy s hormonálními látkami používat pouze na doporučení odborného lékaře.